-1- | -2- | -3- | -4- | -5- | -6- | -7- | -8- | -9- | -10- |
Jsem otec jedné malé princezny, které za pár měsíců budou dva roky. Jakožto vědecký pracovník a absolvent Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy chci, aby má dcera počítat uměla a měla počítání ráda. Tudíž studuji, co se dá a kde se dá.
Dětem je vždy třeba dát co nejvíce podnětů, nejlépe takových, které ještě nezná, ale může je pochopit. Největší chyba, kterou může člověk udělat, je dítě podcenit. Mnohokrát slýchávám věty “na to je ještě malá”, “to si nebude pamatovat”, “to se naučí ve škole”. Tyto věty vycházejí z faktu, že když se dítě naučí básničku ve dvou letech, tak ji do týdne zapomene - je tedy učení básničky zbytečné? Není, protože nejde o básničku, ale o rozvoj mozku.
Schopnost mozku učit se jde od narození exponenciálně dolů. Tudíž nejdůležitější jsou první měsíce a první roky života. Zatímco od šesti let je dítě schopné si zapamatovat informace, v prvních letech se mozek dítěte učí, jak tyto informace bude zpracovávat, a to je mnohem důležitější.
Inženýr staví první tranzistorový počítač: Nejdříve má mnoho nepropojených tranzistorů, začne tranzistory spojovat. Po několika letech počítač konečně spustí. A hle, počítač funguje a může zpracovávat a ukládat data. Ale zde je už pozdě! Inženýr sice vidí první výsledek, ale už nemůže změnit, jak efektivně bude počítač zpracovávat a ukládat data. Postavil inženýr počítač nejlépe jak mohl? Nepostavil, jelikož ho nikdo nenaučil, jak tranzistory spojovat. Proto inženýr počítač vyhodí a začne pracovat na novém, lepším. Mozek dítěte však vyhodit nemůžete, máte jen jeden pokus, a ten musí stát za to!
Mnoho lidí se k 3.matematické abstrakci dostane příliš pozdě na to, aby ji zcela pochopili! A zde začíná "pravá" matematika. Rodič už v předškolním věku částečně rozhoduje o tom, zda-li dítě v dospělosti tento nejtěžší krok v matematice zcela pochopí.
Nejdříve je třeba dítě na výuku matematiky připravit, tj. rozvinout dítěti mozek do takové míry, kdy je schopno čísla přijmout. Jak to udělat? Jednoduše, každý člověk má na těle miliony senzorů: čípky, tyčinky, termoreceptory, mechanoreceptory, receptory vestibulárního aparátu a chemoreceptory. Tudíž stačí s děťátkem chodit ven, ukazovat mu přírodu, povídat si s ním, mazlit se s ním, dávat mu dobré jídlo, zkrátka zapojit všechny senzory děťátka, a nejlépe najednou. Přecejen je tu jeden trik obzvlášťě pro tatínky, a to naučit děťátko orientaci v prostoru - tj. učení kotoulů, válení sudů a podobné voloviny.
Kdekoli clověk vidí stejné věci, je třeba je nahlas počítat, aby dítě vědělo, že čísla jsou důležitá. Vhodné aktivity jsou počítání rohlíků v obchodě, počítání lžiček s obědem. Dítě nemá smysl systematicky učit dále než do tří, ale mělo by vědět, že čísla někam pokračují. Velmi důležité je dítě naučit, že předměty mají vlastnosti - horké vs. studené, bílé vs. černé. Když se dítě naučí abstrahovat vlastnosti od předmětů, půjde mu to i u čísel.
Vymýšlel jsem různé hry pro děťátko: nejdříve jsme vystřihovali číslice a učili se symboly, poté jsme k číslicím přidávali počet věcí. Hráli jsme číselné pexeso, dávali jsme kostičky do kyblíčku a mnoho dalšího. Jelikož jsem programátor, tak jsem dle těchto her postupně programoval aplikaci Počítání pro děti www.pocitaniprodeti.cz. První minihru vybarvování jsme zvládli hrát již v 15 měsících. Jak dcerka rostla, přidával jsem minihry a podle jejích reakcí jsem minihry stále vylepšoval. Díky takovéto průpravě nyní naše děťátko již umí určovat počty předmětů a má čísla rádo, viz: video. Aplikaci jsme nakonec s kamarádem dodělali do profesionální podoby a vydali ji 1.září 2016, aby byla k užitku třeba i vašemu děťátku. Aplikace je ke stažení zde: DOWNLOAD
Počítání je jedna z nejdůležitějších dovedností člověka. Díky této dovednosti je naše společnost tam, kde je, dostali jsme se díky ní do vesmíru,
můžeme spolu telefonovat, zachraňujeme díky ní miliony životů. Nejdůležitějším krokem při výuce děti je odhadnout, na jaké úrovni dítě je a dávat mu adekvátní úkoly.
Je třeba se nebát vysvětlovat, je třeba stále dokola motivovat a nikdy, ale nikdy, neříct, že nějakému jinému děťátku jde počítání lépe a nezapomínat, že pro
dítě je nejdůležitější láska rodičů.
PS: Stejně naší dcerku nejvíce naučila maminka :-)